|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
|
Vývoj zdravotního stavu smrkových porostů se symptomy žloutnutí a možnosti jejich chemické meliorace na Šumavě.
Morong, Jindřich ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo získat poznatky o zdravotním stavu (olistění a žloutnutí), struktuře a růstu smrkových porostů na dvou výzkumných plochách na ÚP Stožec v NP Šumava, z nichž jedna plocha je hnojená přípravkem SILVAMIX MG a druhá plocha je kontrolní. Defoliace a žloutnutí smrkových porostů na Šumavě vlivem nedostatku hořčíku byly opakovaně zaznamenávány v osmdesátých letech dvacátého století. V roce 1998 byl založen experiment zaměřený na výzkum reakce smrkových lesních porostů na aplikaci hořečnatého hnojiva (SILVAMIX MG NPK). Hnojivo bylo ručně aplikováno na jaře roku 2000 ve smrkobukovém a smrkovém lesním vegetačním stupni v dávce 96,5 kg Mg/ha. Na hnojených plochách došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu lesních porostů, projevem bylo omezení žloutnutí. V roce 2005 projevy žloutnutí smrku ztepilého (Picea abies) téměř vymizely. U nehnojených kontrolních ploch dochází každoročně ke žloutnutí a defoliaci porostů kromě roku 2006, kdy došlo k mírnému zlepšení zdravotního stavu porostů. Lze říci, že po aplikaci vhodného hnojiva dochází k výraznému zlepšení zdravotního stavu porostů, to napomáhá k jejich celkové stabilitě.
|
host ::
RSS.